ato kniha nám poodhaluje působení kosmického ženského principu a zavádí nás na různá, často i téměř neznámá posvátná místa, která mohou pomoci našemu vývoji, na místa, která tvoří průniky do české resp. slovanské národní duše. Náš národ se jí přibližuje jen v pohnutých dobách, ať už tragických, nebo katarzních. Nynější starší generace to mohla zažít v době „Pražského jara“, v Srpnu 68 a pak po dlouhé odmlce až po 17. listopadu 89, či krátce před tím, při svatořečení Anežky České, částečně i při povodních. Naše dějiny lze připodobnit k situaci, kdy se nám z vlaku od Zdic na Prahu nečekaně otevře mezi vrchy pohled na svatográlský hrad Karlštejn.