Do fejetonů Hany Pinknerové se promítá každodenní život, všechny její starosti a radosti, které prožívá jako manželka i matka. Jejími příběhy prostupuje citlivost a vnímavost přemýšlivé a vděčné ženy, jež nachází radost v maličkostech, objevuje kouzlo všednodennosti a pod Božím vedením kráčí dál. V každé knize se odráží určité období autorčina života.
Vůně prázdného pokoje prohlubují pohled autorky na proměny jejího života. Velké dcery mají svůj vlastní život a jiní blízcí už z jejího života odešli. Některé povinnosti ubývají, jiné se proměňují. V této knize se Hana Pinknerová zamýšlí nad tím, jak trávit volný čas – chvíle, kdy „nemusíme nic a můžeme všechno“. Co a kdy podnikneme? Co a jak zláká naši pozornost? Máme si dělat výčitky, když úplně vypneme, abychom si vyčistili hlavu? Objevit nepospíchání je v mnoha ohledech velmi osvobozující. Nejen pro ty, kdo své povinnosti i práci pro druhé berou zodpovědně a vážně.