Růženec z klokočí velký z Nové Paky v dárkové krabičce

Růženec z klokočí se středovou medilkou z Nové Paky, kdy na jedné straně je Madonka z klášterního kostela a na druhé straně je fotka poutního kostela. Růženec je uložený v dárkové krabičce, na které je Růžencové schodiště, vedoucí ke klášterímu kostelu.

Růženec z klokočí měly dřív naše babíčky.  Klokočí připomíná totiž dřevo a je v rukou příjemně teplý. Klokočí je semeno rostliny - keře klokoče zpeřeného.

Růženec z klokočí je vyrobený ketlováním. Jedná se o ruční výrobu růžence, kdy jednotlivá semena klokočí jsou provrtána a je jimi provlíknutý drátek.

Zmíňku o růženci z klokočí najdeme v písničce "Po babičce klokočí..." s podtitulem Největší hity dvojice Šlitr - Suchý zpívá Jiří Suchý (2002) je výběrové album písniček ze Semaforu pojmenované podle prvního verše písně Klokočí.

Také spisovatel našeho kraje Karel Jaromír Erben ve své sbírce Kytice v baladě Svatební košile ukazuje až bájnou moc růžence:

"Co to máš panenko za pasem?"

"Růženec s sebou vzala jsem."

"Ho, ten růženec z klokočí

jako had tebe otočí!

Zúží tě, stáhne tobě dech:

zahoď jej pryč - neb máme spěch!"

Růženec popad zahodil, 

a byli skokem dvacet mil...."

O růženci píše také Božena Němcová ve své knize Babička:

"Byl tam veliký kapsář. Jan by také rád věděl, co v něm je, ale nejstarší z dětí, Barunka, odstrčila ho, šeptajíc mu: "Počkej, já to povím že chceš sahat babičce do kapsáře!"

To šeptnutí bylo ale trochu hlasité - bylo je slyšet za devátou stěnou. Babička si toho všimla, nechala řeči s dcerou, sáhla do kapsáře řkouc: "No podívej, co tu všechno mám!" A na klín vykládala růženec, kudlu, několik chlebových kůrek, kousek tkanice, dva marcipánové koníčky a dvě panenky...."